|
|
Hamburk březen 2005Dalším místem, kam jsme se odvážili byl Hamburk. O tom, jak se nám dařilo, píše Grammy..
Šunkohrad
Šunkohrad je místo, kde si lidi válí šunky, mohl by si kdekdo říct. Moje zkušenost se Šunkohradem je taková, že mě bolely šunky, jak jsem se hrozně moc hýbal a sportoval.
Tak tak. Náš skvělý rekreační fotbalový tým se již tradičně vydal za hranice našeho českého rybníčku, aby se zúčastnil fotbalového klání na vysoké úrovni. Přes veškerá má skeptická proroctví, s jediným mužem na střídání, dvěma týmy a litrem Fernetu vypitým během cesty vlakem z Prahy to dopadlo moc dobře.
Naším zaslíbeným cílem tentokrát nebyl Berlín, ani Mnichov. Navštívili jsme další německé velkoměsto - Šunkohrad - tedy Hamburk, třetí (no, možná i druhý, nějak jsem zapomněl kolikátý) největší evropský námořní přístav.
Po příjezdu si nás - 11 hráčů - rozebrali tři ubytovatelé v počtu: 5 kusů, 4 kusy a dva kusy. Já, patřiv mezi 4-kusé jsem byl ubytován u moc milého pána, který ovšem bydlel již ve Šlesvicku-Holštýnsku, ale byl tak hodný, že nás všude vozil autem, takže jsme si město na Labi užili plnými doušky; jeho atmosféru, prosluněné říční nábřeží, přístavní jeřáby, tunel 12 metrů pod zemí, sochu Bismarcka v monumentální velikosti a mnoho dalšího. No, také jsme si užili psychicky vyšinutého ex-přítele našeho ubytovatele, které nosil černý klobouk a kabát (i na slunci a v místnosti), čerstvě praktikujícího judaizmus a vařícího nějaké francouzské eintopfy, které vypadaly jako boršč, ale které nikdo z nás (radši) nejedl. Ale aspoň s tímto "typem" bylo naše poznávání Hamburku o to zajímavější.
A jak tedy bylo na fotbale? Praha I první dvě utkání prohrála a už se zdálo, že si s Prahou II zahraje o poslední 15. a 16. místo. Jenže um a bojovnost tzv. A-týmu přinesla své plody a v zápase s oranizátory z Hamburku přišlo nevyhnutelné vítězství. Následovalo ho ještě několik výher a remíz a byl na světě (tedy na palubovce sympatické moderní haly) malý český zázrak - boj o 7. místo. Štěstěna se odvrátila a přecejenom zaslouženě zvítězil tým z Milána, který tak Prahu I umístil do samého středu pořadové listiny - na osmou příčku. Úspěch nevídaný.
Jak už je naší tradicí, druhý tým zpravidla vyhraje tak výhru pro zúčastněné J. My totiž nejezdíme vyhrát, ale zúčastnit se a podívat se na místa, za lidmi a s lidmi, které nás zajímají a máme je rádi.
Závěrečné díky Hamburčanům za jejich pozvání, Markovi za brilantní oragnizaci, svatému Petrovi za výstavní počasí a sami sobě, že se máme tak rádi a baví nás to. Díky.
Zdeněk aka Grammy
|
|
|
